Svatba v kostele

Praktické rady jsou někdy k nezaplacení a to obvzlášť, pokud se jedná o plánování svatby v kostele. Církevní obřad je právně roven tomu občanskému. Při církevním obřadu záleží na tom v jakém kostele se svatba probíhá a jakého vyznání jsou oba oddávající farář a snoubenci.

Svatba v římsko-katolickém kostele je dána svatebními obřady. V katolickém kostele může uzavřít sňatek ten pár, ve kterém je aspoň jeden ze snoubenců pokřtěný katolík. Pokud je jeden ze snoubenců pokřtěný u jiné než katolické církve nebo není pokřtěný vůbec, musí se žádat na biskupství o tak zvané dovolení uzavření manželství s nekatolíkem. Oba snoubenci musí být svobodni nebo vdovec či vdova. Pokud jsou rozvedeni, je v některých případech sňatek také možný, ale je nutné věc přezkoumat.

Dalším předpokladem pro sňatek v kostele je ochota vychovávat děti ve víře. Příprava manželství a svatbu probíhá v každém kostele jinak. Někde se to řeší individuálně, někde hromadně. Při obřadu během církevního sňatku se kněz ptá snoubenců na 3 otázky, kdy oba snoubenci a to i v případě, že jeden ze snoubenců je nepokřtěný odpovídají ANO. Dále též oba snoubenci odříkávají slib manželský.

V katolickém kostele může probíhat svatební obřad se mší nebo bez. Obřad většinou probíhá tak, že farář přivítá snoubence i hosty před kostelem. Do kostela pak vchází většinou jako první svatebčané, pak následuje příchod ministranta a kněze, kterého pak následuje ženich s matkou  a nevěsta s otcem pak vchází až nakonec. Následuje mše a svatební část, kdy přichází na řadu čtení z Písma. Celý obřad pak trvá přibližně jednu hodinu.

Sňatek v evangelickém kostele je možný i v případě kdy jeden z partnerů je bez vyznání. Evangelické církev však dává důraz a přednost svým vlastním členům.

Existují další již méně známé církve jako například Apoštolská nebo Unitářská, které oddají i dva nepokřtěné snoubence.

Otázka zní?  Kdy začít s přípravou a plánováním svatby? Nejlépe minimálně půl roku před svatbou!